Na druhý velikonoční svátek roku 1899 došlo ke znovuzaložení samostatného evangelicko-luterského sboru v Kraslicích. Čítal tehdy jen 30 duší a jejich prvním kazatelem byl farář Kreher ze Cvikova v Sasku. Dalšími kazateli byli vikář Paul Schottke z Königsbergu v Prusku (1904-1909), vikář Phillip Müller z Pruska (1909). Potom se stal kraslickým kazatelem Švýcar Wilhelm Zimmerli, a to až do roku 1913. Za jeho doby se postavil kraslický kostel. Po odchodu Zimmerliho již čítala evangelická obec v Kraslicích na 600 duší. V Jindřichovicích a Bublavě byly zřízeny modlitebny. Podle starých nařízení byli evangelíci pohřbíváni za zdmi hřbitovů, spolu se sebevrahy. Obec proto založila v roce 1922 vlastní oddělení hřbitova, kam byli přemístěni všichni dříve pohřbení. Farář Zimmerli umírá později v Americe při neštěstí. V letech 1912-1915 sloužil ve sboru první rakouský duchovní, Jakob Kettenbach z Nových Bánovců na Slovensku. To již měl sbor 900 členů. Kettenbachovým nástupcem se stal vikář Ernst Grober z Pruska. Ze všech duchovních zde působil nejdéle – osm let.

V roce 1918 zaniklo Rakousko-Uhersko a vzniklo Československo. V prosinci téhož roku vznikla sloučením dvou lidových evangelických církví (a. v. a h. v.) Českobratrská církev evangelická. Žel – německy mluvící sbory v pohraničí nebyly do svazku nové církve přijaty, a proto založily Německou evangelickou lutherskou církev v Československu. Mezi tyto sbory patřil i sbor Sokolov s kazatelskou stanicí Kraslice. Kazatelem sboru byl i nadále Ernst Grober. Dne 1. 8. 1921 se Kraslice staly opět samostatným sborem. Byly opět zavedeny církevní knihy (Deutsche evangelische Gemeinde). Když pak farář Grober odešel do Neubergu, nastoupil do Kraslic na krátký čas jako farář Edmund Berthold z Teplic. 12. 7. 1925 oslavil sbor 25. výročí svého trvání. Tehdy přijel do Kraslic nejvyšší představitel církve Wehrenfennig a měl zde slavnostní kázání. V roce 1928 nastupuje v Kraslicích farář Pohl. Sbor čítal asi 1.000 členů. Do konce 2. světové války se na farním úřadě vystřídali různí kazatelé. Zvláštní je, že z tohoto období nemáme dnes žádný písemný materiál. Církevní matriky jsou dnes na státní matrice na Městském úřadu v Kraslicích.

Po roce 1945 byli němečtí evangelíci opět donuceni odejít z Kraslic. Na základě dohody mezi synodní radou Německé lutherské církve a synodní radou Českobratrské církve evangelické došlo k převodu vlastnictví kostela i fary spolu se závazkem, že se Českobratrská církev duchovně postará o ty luterské věřící, kteří zde i po odsunu zůstanou. Za to byla Českobratrská církev evangelická tehdejším komunistickým tiskem velmi kritizována. Brzy pak vznikl Farní sbor ČCE v Sokolově s kazatelskou stanicí Kraslice. Tento stav trvá dosud.

V současnosti (2011) má stanice Kraslice asi 160 členů, z toho se pravidelně aktivně zúčastňuje života sboru asi 25 lidí. Průměrný věk kolem 30 let. Bohoslužby jsou každou neděli v 9 hodin, 2× měsíčně přijíždí farář Pavel Knorek ze Sokolova, v ostatní dny vedou bohoslužby presbyteři. Jednou týdně je setkání zpěváků. Vedoucím kazatelské stanice je Mikuláš Zoubek z Kraslic, místní zubař. Sbor pořádá každý rok dětské tábory, věž funguje několikrát za rok jako vyhlídková věž i pro veřejnost. Na Vánoce se konají půlnoční, v průběhu roku pak nepravidelně občas koncerty.